Onkologické rizika

Datum: 27.06.2014

Onkologické rizika
.
Zpracoval pro vás psychotronik Saša Pueblo
sasapueblo@gmail.com.
 onko riziko
 .
Rizika způsobující onkologické onemocnění
Saša Pueblo: Na začátek trochu statistiky a to dá jasný přehled, co vlastně způsobuje rakovinu. Asi 60% rakoviny způsobuje aktivita mikroorganismů, 20% způsobují poruchy hormonální soustavy, asi 10% způsobuje samotné poškození imunitního systému a 10% jde na vrub stárnutí. 1% onkologických stavů tvoří poruchy chromozomů a genů, 1% je ze životního a pracovního prostředí a pouze 1% onkologických případů tvoří psychický stav pacientů.
.
Nyní zde nejde ani tak o přesnost a původ této statistiky. Spíše se zaměříme na popis rizik, které způsobují onkologická onemocnění. Je jasné, že na prvním místě figurují mikroorganismy. Proč je to takhle? Některé z virů a bakterií jsou schopny překonat imunitní systém člověka, usadit se uvnitř organismu, vytrvale poškozovat imunitní systém a doslova ho lhát a zavádět, aby je nechal žít v lidském těle.
Stav imunitní odolnosti je různý, ne vždy je imunita člověka ve špičkové kondici a výkonnosti. Na imunitu působí výrazně stresové okolnosti a intelektuální činnost člověka. Paradoxní je i skutečnost, že pokud se někdo pohybuje celé dětství a také dospělost v prostředí s množstvím rizikových mikroorganismů, tak má předpoklad na lepší odolnost vůči mikroorganismům. Dá se předpokládat, že onkologicky rizikoví budou ti jedinci, kterým imunitní systém funguje v rámci standardu, ale čas od času imunita poklesne pod úroveň, kdy nechrání organismus a do organismu se dostanou nežádoucí mikroorganismy. Pak imunita zase stoupne do vyšší hladiny a vše je zdánlivě v pořádku.
Celý problém je ve třech rovinách a to je nedostatečná imunitní reakce, kolísavá imunitní reakce a příliš vysoká imunitní reakce. Nedostatečná imunitní reakce – není poškozen imunitní systém, ale není schopen trvale kontrolovat a řídit, jaké mikroorganismy do těla vstupují a co tam dělají. Organismus takové osoby není schopen si pomoci a udělat si pořádek sám a potřebuje trvalou pomoc zvenčí. V případě, že u dané osoby imunitní systém jednou jde a zase nejde, stačí jedno přeléčení a vše je na určitý čas v pořádku. V případě nedostatečné imunitní reakce organismus trpí jinak a to je nedostatkem vhodných mikroorganismů v těle. Mikroorganismy třeba na to, aby se do těla dostal například vápník nebo železo. Jeden druh viru je třeba mít pro správný vývoj placenty a podobně. A v případě nedostatečné imunitní reakce bílé krvinky a další složky imunitního systému zabíjejí i zdravé buňky. Mluvíme často o roztroušené skleróze.
Ale máme zde případy nesprávné imunitní reakce a často se to pak dostává do roviny alergických reakcí na určité potraviny, lepek, prach. Imunitní systém neumí správně rozlišit, co organismu škodí a co pomáhá. Imunitní systém má v seznamu škodlivých chorobných stavů i klasicky standardní situace v lidském těle.
V případě hormonální soustavy a její poruch jde o to, že tvorba hormonů je rozkolísaná a jeden hormon se tvoří více a jiný příliš málo, tento stav vyvolává tvorbu nezhoubných buněk. Tedy tkáně se v určité oblasti rozmnoží nepřiměřeně a v dalším období je vysoké riziko, že nevhodně zmutují a až ve druhém sledu jsou onkologicky rizikové. V prvním sledu jsou rizikové v rovině nezhoubných novotvarů. Velké množství těchto případů spadá do období klimakteria a andropauzy. U žen to je to děloha a vaječníky a u mužů prostata. Hormony a jejich chemické složení se může nebezpečně pozměnit a samotný hormon má takový chemický vzorec, který nutí buňky, aby byly onkologické.
.
Je zde tedy jeden pohled a to je pohled na soužití mikroorganismů a člověka na jedné straně, ale i souboj člověka s mikroorganismy na druhé straně. Mezi tímto systémem je imunitní systém člověka a jeho schopnost správně regulovat vztahy se světem mikroorganismů.
Ale je zde i jiný pohled a to je pohled na samotné buňky v lidském těle. Systém buněk je často postaven na tom, že buňky tvoří nové buňky ze sebe a ne vždy jsou stejné jako ty předešlé. Organismus stárne a buňky v těle člověka se vyvíjejí od dětských buněk po dospělé buňky a pak stařecké buňky. A aby to bylo ještě více komplikované, tak některé buňky se nedělí a pouze si obnovují drobné orgániky uvnitř buněk, např. neuronové buňky, které se mohou dělit výjimečně. A celkově, kolik máme v těle buněk a kolikrát za život člověka se musí dělit a při dělení nedělat velké chyby, protože se dělení skončí katastrofou a to je vznik jedné onkologické buňky. Dělící buňka má mechanismus se samozničiť, ale to při takovém množství buněk a neustálém dělení může selhat. A pak jsou tu bílé krvinky a další složky imunitního systému, které musí velmi rychle zasáhnout a zničit zhoubnou buňku. A celkově systém imunity je mimořádně náročné udržovat ve špičkovém stavu. Imunitní systém je tehdy superman, když funguje standardně a když je třeba, tak je schopen přejít do neadekvátní imunitní reakce a pak se zase zklidnit a pracovat standardně.
A konečně je třeba si uvědomit systém stárnutí, vlastní systém těla je naprogramován nás poslat do hrobu a zastavovat funkčnost celého systému, a tak i imunitního systému. A to je stárnutí s množstvím poruch a nedorozumění v samotném organismu.
.
Virové onemocnění
Virologie o virusech
Antivirotika
Viricide – ničí vírusy
.
Interferon podporuje imunitní systém
Zoznam antivirotik

Comments are closed