Onkologické buňky

Datum: 11.06.2014
.
Onkologické buňky
 .
Zpracoval pro vás psychotronik Saša Pueblo
sasapueblo@gmail.com
.
Ako zničiť onko bunky
Jak se pokusit zničit onkologické buňky alternativně
 .
Saša Pueblo: Autoimunitní choroba nebo imunopatie je kolektivní označení pro onemocnění, při kterých je imunitní systém nadměrně aktivní a napadá některé struktury vlastního těla, např. některé normální buňky zajišťující obranu organismu proti infekci a poškození začnou nekontrolovatelně napadat a ničit jiné buňky v těle.
Schválně jsem začal celý tento příspěvek odkazem na autoimunitní onemocnění. V případě alternativní formy likvidace rakovinných buněk máme v lidském těle pouze jednu formu léčby a to prudce zvýšit imunitní reakci celého organismu, dosáhnout něco jako neadekvátní imunitní reakci a tento stav nadměrné imunity udržet určité období na extrémní úrovni. Co zjednodušeně hovoří o tom, jak probrat bílé krvinky a další složky imunitního systému k bouřlivé a ničivé reakci v organismu. Tato reakce je namířena na onkologické buňky a nevhodné mikroorganismy v lidském těle.
Je třeba, aby se před prudkým navýšením imunity převedli lékařské testy na kvalitu kostní dřeně. Pokud se lékařsky zhodnotí, že kostní dřeň je v pořádku, tedy kostní dřeň produkuje všechny složky krve, jdeme dál a věštecky se zkontrolují zbytky brzlíku nebo samotná kostní dřeň, kde se kódují bílé krvinky. Věštecky laděný léčitel postupně diagnostikuje a zkoumá všechny oblasti onkologicky nemocného jedince. Věštecky se prověří celkový stav jednotlivých orgánů a systémů těla. Věštecká diagnostika jde i do hlubší úrovně a zjišťuje se, v jakém stavu je vnitřek buněk, bílkovin a v nich aminokyselin a prvků. Tedy realizuje se rozsáhlá diagnostika lidského těla a celá biochemie i psychika.
.
Smyslem takové diagnostiky je komplexně zvážit, do jaké míry je organismus dané osoby schopen přežít, protože prudké navýšení imunity z týdne na týden může vést ke složitým reakcím. Pokud se osoba rozhodne léčit onkologický stav přes použití pryskyřice z jehličnatých stromů, tak musí být připravena na všechny možné reakce. Po použití pryskyřice z borovice černé a to rovnou na kůži může skončit i hospitalizací v nemocnici. A v krajních případech se může bojovat i o život. Tedy použití tohoto léčivého postupu je plně na zodpovědnosti léčené osoby a dotyčná osoba se vlastně léčí sama a na vlastní odpovědnost.
Bylo by super, kdyby se dal regulovat nárůst imunitní reakce a pozvolna ji rozjíždět. Ale to takto nefunguje. Tedy toto je zásadně jediný alternativní postup, jak dostat imunitu těla do prudké reakce, kde budou zničeny onkologické buňky. Pak je tu další riziko. Třeba si uvědomit, že v případě léčby pryskyřicí na tělo jde o léčbu přírodními kortikoidy a imunita se může prudce zvednout i 50 násobně. A léčbu pryskyřicí třeba udržovat dlouhou dobu.
Samozřejmě, léčba pryskyřicí se dá realizovat i po úspěšné onkologické léčbě a v tomto případě je průběh navýšení již méně dramatický. A je zde možnost ještě jednoho druhu léčby a to přimět slezinu, aby se vrátila doslova do dětství a začala produkovat všechny složky krve, a tedy i bílé krvinky. A to je další zlepšení celkového stavu imunity. Dále v těle dospělé osoby je asi 10 oblastí, které obsahují dospělé kmenové buňky, z nichž se mohou za určitých oblastí stát další náhradní oblasti pro tvorbu krevních složek, a tedy i bílých krvinek.
Léčba přírodními kortikoidy – pryskyřicí stromů se dá praktikovat i tehdy, když například z neznámých příčin chemoterapie nezabrala a nezbývá nic jiného, ​​než zkusit i tuto léčbu. Ale při takto složitých případech je léčba přírodními kortikoidy bez jakékoli záruky.
Upozornění: Zde zveřejněné údaje o léčbě přírodními kortikoidy nejsou vědecky testovány a zkušenosti jsou získány pouze praxí. Taková léčba nese i velká rizika. Pokud jste někde na internetu narazili na stoprocentně zaručené informace o léčbě onkologických onemocnění, tak to bude pouze zbožné přání. V zásadě zde je klasická léčba u lékaře jako je chemoterapie, operace, ozáření nebo spontánně vyléčení.
Je zde samozřejmě i možnost kombinované terapie. Základní léčbu převedou lékaři a to je buď léčba hormonální, nebo chemoterapie, stejně to může být určitý druh ozařování. Tedy lékař zasáhne a akutní riziko smrti zastaví nebo zpomalí. Po zásahu lékařů by se léčitel mohl pokusit diagnostikovat imunitní stav člověka a to mimořádně komplexně a zahájit léčbu směrem k obnově správných imunitních reakcí. A tedy je zde i možnost léčby přírodními kortikoidy jako jsou různé pryskyřice z jehličnatých stromů. Dokonce osoby, které mají starší věk jako je 50 let, užívají pryskyřice jako prostředek k aktivizaci vlastního imunitního systému. Tedy se pravidelně natírají menším množstvím pryskyřice, případně gelem a mastičkami z jehličnatých stromů, v krajním případě minimální množství pryskyřice i pojídají. Zde však může být negativní vliv na ledviny, pokud by se užívaly větší množství pryskyřice. Tento druh léčby je možný v případě, že imunitní systém léčené osoby funguje.
Horší případ je, když se zjistí i medicínský, že imunitní systém člověka je rozbitý a zničen. I v tomto případě se dají hledat určité možnosti. Léčitel věštecky diagnostikuje, a to skoro každý den, stav organismu a snaží se, aby byly v organismu ničeny hlavně nevhodné mikroorganismy. Třeba si uvědomit, že poškozením celkové imunitní reakce se do organismu mohou dostávat nevhodné mikroorganismy, které mohou svou aktivitou vyvolávat další onkologické reakce a to se nesmí připustit. A tak je vhodné takového pacienta přeléčit u lékaře imunologa. Případně musí takový pacient užívat i přípravky na posílení imunity, například koloidní stříbro a jiné prostředky z volně prodejných léků a vyživovacích doplňků. Taková osoba by neměla chodit na společenské akce, do veřejných prostor a do veřejných sociálních zařízení. Pokud taková osoba navštíví lékařská zařízení, tak si musí dávat pozor na mikroorganismy, protože v lékařských zařízeních se otočí velké množství pacientů. Osoba musí dezinfikovat například UV lampou důsledně své prádlo a prostory, ve kterých žije. Z okruhu dané osoby by měly zmizet všechna zvířata a to hlavně kočky, které na pacienta se sníženou imunitou mohou přenést kdeco. Dotyčná osoba musí jíst z vlastního odděleného nádobí a příboru a všechno neustále dezinfikovat. Například si chrání i povrch těla a kůže vhodnými přípravky na bázi jódu. Nesmí se dopustit, aby do těla přišly nevhodné mikroorganismy.
Jako prevence je třeba změnit stravovací návyky a přijímat minimum cukrů a když už, tak to má být cukrová melasa. Osoba se preventivně stává veganem nebo vegetariánem a to z důvodu, aby v organismu nebylo přebytečné množství živin a látek. Toto jsou základní opatření, aby se získal čas na jiné léčitelské zásahy. To, že imunita selhává a nefunguje neznamená, že se nedá nic dělat. Alternativně zde máme několik možností. Jedna z možností je přimět slezinu, aby se vrátila do stavu z dětství a začala produkovat krevní složky. Pak slezina má asi na 10 místech těla dospělé kmenové buňky a ty se dají probudit nebo se o to alespoň pokusit. Aktivizují se a narostou mikro slezinky, které by mohly produkovat krevní složky. Případně přinutit tuk v těle, aby ze sebe dodal do těla dospělé kmenové buňky a ty by postupně opravili kostní dřeň a obnovili tvorbu vitálních červených krvinek.
Stejně třeba věštecky zkontrolovat zbytky brzlíku, zda fungují, neboť kostní dřeň produkuje dostatek bílých krvinek, ale ty se nemají kde správně kódovat, co mají v organismu dělat. A tak je třeba organismus přinutit, aby vytvořil náhradní dětské žlázy v těle a to na základě dospělých kmenových buněk. Případně centra kódování bílých krvinek zorganizují kmenové buňky přímo v kostní dřeni. Samozřejmě, takto nemocná osoba se musí na velmi dlouhé období vzdát běžného způsobu života a začít žít značně meditačně a převádět množství vizualizačních cvičení a psychického tlaku na organismus.
Další problém může mít jinou rovinu a to, že imunitní systém může fungovat dobře, ale v organismu se mohou nacházet mikroorganismy, které dokáží úspěšně odolávat a dokonce organizovat imunitu, aby útočila na samotný organismus. Jsou to některé druhy mikroorganismů i z oblastí, kde je přenášejí klíšťata a jiný hmyz. I zde není situace až tak beznadějná. V první řadě je třeba věštecky zjistit, o jaký druh mikroorganismů jde. Bohužel, ne vždy se dá lékařsky zjistit přítomnost některých mikroorganismů v lidském těle. Mají právě latentní stádium a jako kdyby v organismu nebyly. Léčitel se pokusí určitými metodami upozornit imunitní systém, že v těle jsou nebezpečné mikroorganismy. Do organismu se dopraví jiné mikroorganismy, které imunitní systém zjistí a začne určitá reakce, která zasáhne i nevhodné mikroorganismy. Léčitel se pokusí aktivizovat slepé střevo a na tlustém střevě dosáhnout mikro výrůstek, který zařídí trvalou aktivitu vůči nevhodným mikroorganismům. Jiná možnost je například mikroorganismus, který je v těle nemocné oběti jako agresor, změnit na spolupracující typ a dotyčná osoba se stává nositelem daného mikroorganismu a mikroorganismus hostitele neničí. Takto se dá postupovat například při papilomaviru. Ale je možné takto postupovat například při onemocnění žloutenkou. Znám případ, kdy se z HIV pacienta stal nosič toho viru. Jeden případ pojídal po loukách a lesích veškerý možný hmyz. Vyléčil se na HIV virus, ale zároveň onemocněl na jiný virus, který již byl léčitelný. Ale to byl snad jediný případ, který známe.
.
Ještě je zde specifický případ onkologického onemocnění způsobeného rozkolísanou hladinou hormonů v samotných hormonálních žlázách jako je hypofýza, štítná žláza a ostatní. Onkologická onemocnění vzniklo z nezhoubného bujení buněk, cyst, polypů a jiných druhů výrůstků. A je třeba nejprve věštecky diagnostikovat hormonální soustavu a určit toto rozkolísání, nebo i preventivně přeléčit onkologickou osobu a vhodně vyvážit hormonální soustavu, aby přestal další růst nezhoubných útvarů, z nichž se následně stávají zhoubné útvary. Tyto případy rozkolísané hormonální soustavy jsou dost časté po 40. roce života. Toto období se jmenuje andropauza u muže a klimakterium u ženy. Případně nejhorší scénář je ten, když samotné hormonální žlázy produkují takové chemické látky, které nutí buňky k onkologickému onemocnění.
Velký problémem u pacientů léčených ozařováním je průnik metastáz a to tu chápeme mimořádně rychlý růst buněk, které pronikají cévami, žílami a lymfatickým systémem do vnitřních struktur. Často ucpou důležitá místa průtoku krve a lymfatického systému. Je to jen otázka štěstí, kde proniknou, co poškodí a ucpou. Samozřejmě, zde zveřejněné informace o těchto růstech po ozařování jsou pouze orientační informace a nemají charakter vědecky ověřených informací. Vycházejí z mnohaleté praxe. V některých případech jsme se pokoušeli před ozařováním přeléčit orgány těla dané osoby. Činili jsme tak na základě nějaké interakce mezi těmito metastázami a příliš oslabenými a nemocnými místy v lidském těle. Má nějakou souvislost, kde budou metastázy pronikat po ozáření. Prošetřily jsme věštecky množství pacientů po ozařování určité části těla a posun metastáz, skoro vždy si to vybere nejslabší orgán. Pacientovi ozařovaly oblast prostaty a metastázy šli až do oblasti krku, kde nejslabší oblast v těle byla štítná žláza. Vícekrát jsme před ozařováním preliečovali hlavně mozek, aby si to náhodou metastázy nenasmerovali sem. Tedy je tu nějaká souvislost, ale je tu jen věštecké tušení. A tak je vhodné před ozařováním přeléčit, co se jen dá v lidském organismu a nedovolit metastázám expandovat.
Chtěl bych upozornit i na problém chemoterapie a hlavně opakované chemoterapie na neuronové oblasti. Doufám, že nikdo není tak naivní, že si myslí, že nutné chemoterapeutické ošetření nemá své následky. Minimálně se v těle vyskytne nevhodná toxicita. Onkologičtí pacienti se často po chemoterapii chovají jako psychiatričtí pacienti. Nechtějí spolupracovat s lékaři a od léčitele vyžadují zázrak. Hledají zázračný lék a okamžité vyléčení. Chtějí po úspěšné léčbě u lékařů nastoupit do práce a zapomenout, že někdy byli onkologičtí pacienti a neuvědomují si, že po úspěšné léčbě u lékařů vše pouze začíná a třeba uklidit celý imunitní systém, neboť extrémě riskují návrat onkologického onemocnění. Případně se onkologický pacient začne sám léčit a nerespektuje doporučení lékařů. Tedy pacient po úspěšné chemoterapii a ozařování potřebuje přístup hodný psychiatra. Mnoho onkologických případů se nevyléčí z důvodu, že jim selhala racionalita a logika, což je reálně možné. Velké množství onkologických pacientů není ochotné po úspěšné léčbě u lékařů a léčitelů změnit zásadně život a chtějí se vrátit do života, který žili předtím. Takovým rozhodnutím se vystavují riziku návratu onkologického onemocnění. Ještě se mi v praxi nepodařilo přesvědčit žádného onkologického pacienta, aby se vzdal běžného života a zaměřil se na alternativní formy života. A tak psychický fenomén je jeden z nejtěžších momentů při úspěšné léčbě a prevenci selhání a poškození imunitního systému.
Na závěr si dovolím upozornit onkologické pacienty, že neochotou se léčit u lékařů ohrožují své zdraví a svůj život. Nejlepší výsledky při onkologických onemocněních se dosahují právě ve spolupráci lékař a léčitel. Lékaři se postarají o akutní stav ohrožující život a léčitel se postará o to, aby si pacient znovu obnovil svůj imunitní systém.
Zde zveřejněné informace nejsou medicínskými metodami ověřené informace a jsou pouze orientační. Pokud se náhodou rozhodnete léčit zde zveřejněnými postupy, tak to děláte na vlastní odpovědnost. A prosím nevystavujte léčitele právnímu riziku tím, že po nich požadujete zázrak a to hned a okamžitě. Děkuji za všechny, kteří přikládají ruku a svůj um v boji s onkologickými onemocněními.
Nádorová onemocnění – přehled
Stránka o rakovině – úvahy a inspirace
Přehled infekčních nemocí

Comments are closed